„Nástavbový GURU“. Tak říkají kolegové Jirkovi Zálešákovi z IVECO. Z jeho dílny vyjely do světa na IVECO podvozcích desítky různorodých nástaveb. „Jirka je známý tím, že se nezalekne žádných komplikací. A čím složitější zadání, tím ho to víc baví,“ říká zdejší markeťák Lukáš Manca. „A toto je naše přidaná hodnota pro zákazníky, když jim dokážeme udělat nástavbu na míru.“
Mobilní míchárna krmných směsí této velikosti je na podvozku IVECO jenom jedna
„To, co tady dokážeme, je velkou konkurenční výhodou AGROTECu.
Ostatní dealeři se těmto speciálním zakázkám nevěnují tolik jako tady na Divizi nákladních automobilů v AGROTEC Group. Je pravda, že mi občas někteří prodejci od ostatních dealerů volají, jak jsme to udělali a co jsme k tomu použili. Nebojím se a baví mě to. Důležité je vžít se do role zákazníka – musím vědět, jak procesy u něj fungují a jak by případně fungovat měly. Kdybych neměl představu, jak to v provozu u něj vypadá, nedokázal bych to poskládat. Ze složitých věcí se snažím dělat jednoduché, hledám řešení,“ říká Jiří Zálešák.
Popeláři, hasiči, zemědělci, dřevaři, …
Všem dokáže Jiří vyjít vstříc a vymyslet takovou nástavbu (tedy to, co se nakonec objeví na podvozku), že je pak radost s takovým autem podnikat.Právě k podnikání tato auta slouží, ale to všichni vědí. Už ne však to, jaká je ke konečné podobě cesta. „To, co z našeho střediska odjede, je víceméně originál. Je jen pár aut, která jsou stejná. Až nástavba udělá z auta to, k čemu je určené,“ říká Jiří Zálešák. S AGROTECem je srostlý. Pracuje tady už skoro dvaadvacet let.
Malé auto nebo obří míchárnu směsí? Umíme všechno!
Jiří dělá nástavby na míru. Tedy to, co se „veze“ na podvozku. V IVECO dílnách vznikají nástavby od těch nejmenších pojízdných prodejen až po obří několikatunové kolosy. Ročně jich tady ve spolupráci s takzvanými nástavbáři, tedy s firmami, které nástavbu podle zadání sestrojí, vyrobí 50 až 60.
Jako jedni z mála jsme nakonfigurovali vozidlo IVECO i pro převoz dřeva
„Umíme připravit maličké autíčko i několikatunovou míchárnu krmných směsí. Musíme při tom skloubit nejen požadavky zákazníka, ale hlavně legislativní zadání, tedy to, co po nás požaduje zákon. Jak velké auto může na silnici, kolik může vážit a jak velké zatížení může mít na nápravu, i toto zohledňujeme při objednávkách,“ říká Jiří.
Jak tedy jeho práce vypadá? „Přijde zákazník, který ví, co chce vozit, kolik toho chce vozit, rozměry nákladu anebo nějakou jinou specifikaci. První zvolíme nástavbu, která je pro ten účel vhodná a až podle toho, ve spolupráci s výrobcem nástavby, určíme podvozek, aby auto sloužilo, jak má.“
Podvozků je hodně. Jen u jednoho modelu je několik variant (viz fotografie). „Někdy volíme krátkou nebo dlouhou kabinu, jindy předěláváme nádrže a tak dále. Prostě když spolu se zákazníkem modelujeme představy, jak a co by chtěl, skládáme auto do detailů, jako lego,“ přibližuje Jiří.
Stavíme fekální cisterny, auta pro hasiče i popeláře
Co je na tom nejtěžší? Na tuto otázku Jiří neumí odpovědět. Čím složitější zadání, tím ho to totiž víc baví. „Když má zakázka technické zádrhele, je to výzva, mám z toho pak, když se mi podaří udělat pěkné auto, dobrý pocit,“ říká Jiří. Zabrat mu dali třeba popeláři se speciálním autem, které mělo hydraulickou ruku na zádi. „Povedlo se, hydraulické rameno je schopno vysypat zvony se sklem přímo do výsypky,“ upřesnil Jiří. „Na zemědělské komodity využíváme sklápěcí soupravy anebo nástavby s posuvnými podlahami, aby se náklad dal pohodlně vysypat.“ Nároční klienti jsou i hasiči. „Mají dané rámcové požadavky, ale taky ty konkrétní, třeba jestli má mít nádrž na vodu 4 nebo 5 kubíků nebo jak rozmístit jednotlivou výbavu, kde mít uchycené přilby, kam dát ten a ten šuplík, aby to pro ně bylo v akci nejlepší.“
Světelné rampy a majáky
I pořádná světelná rampa je někdy potřeba, to zase umí kluci na servisu. Takové rampy potřebují třeba silničáři. Světla mají sice na předním nárazníku, ale když má auto radlici, světla nesmí svítit. Proto jim dáváme světla třeba na střechu nebo pod čelní sklo. To musíme taky namontovat u nás, aby bylo auto funkční, ale taky abychom dodrželi vyhlášku o silničním provozu a všechny požadavky. Plus majáky.“
Zametací vůz
Na Divizi nákladních automobilů se sestavoval i zametací vůz, který jezdí na severní Moravě ve Frýdku-Místku. „A Jirka, kdyby to uměl ovládat, by tady měl uklizeno jako nikdy,“ směje se markeťák Lukáš Manca. „Je pravda, že s volantem na pravé straně, jak to většina zametacích vozů má, aby bylo líp vidět na obrubník, je problém. Jede se blbě,“ směje se Jiří Zálešák.
Ne všechno ale jde. „A i to je umění. Říct, že to nedokážeme. Jedné firmě jsem řekl, že jim takové auto nepostavím, protože to, co oni by chtěli, to auto neuveze. Obrátili se na jiného prodejce, on jim auto postavil, ale skutečně to pak nefungovalo. Když má prodejce velké oči, udělá, co zákazník chce, ale někdy je to chyba,“ upozorňuje Jiří.