Spotřebu paliva u automobilu lze snížit, aniž byste byli brzdou provozu. Ekonomická jízda totiž není o pomalé jízdě, ale o předvídavosti a přemýšlení nad tím, co v automobilu děláme. Při nájezdu 30 000 km ročně znamená snížení průměrné spotřeby na 100 km o 1 litr roční úsporu 10 000 Kč.
Pojďte si s námi projít deset kroků, jak lze snížit spotřebu paliva a uvidíte, že minimálně výše zmíněný litr paliva ušetříte zcela hravě.
1. Využívejte setrvačné síly
Největší vliv na výslednou spotřebu má jízdní styl. Těžko lze při neustálém brzdění a opětovné akceleraci očekávat, že se spotřeba paliva bude pohybovat na nízkých hodnotách, protože brzdění představuje u běžného automobilu bez rekuperace zmařenou energii.
Úsporněji se dá vždy jezdit na trasách, které známe a jezdíme po nich pravidelně. Pokud víme, že nás čeká prudké stoupání, je vhodné pod kopcem automobil rozjet na maximální povolenou rychlost a pokud nás za horizontem čeká opět klesání, nemusíme se přes kopec přehoupnout rychlostí na limitu, ale stačí o něco pomaleji.
Důležité je pamatovat, že se zařazeným převodovým stupněm při brzdění motorem je spotřeba paliva nulová, s vyřazenou rychlostí je spotřeba na úrovni volnoběhu (při rychlostech 50 km/h a více téměř zanedbatelná). Při jízdě z mírného kopce tedy záleží, jestli potřebujeme rychlost snižovat, nebo udržovat – a podle toho buď necháváme zařazený rychlostní stupeň, nebo můžeme vyřadit a z kopce plachtit. Při jízdě z prudkého kopce je bezpečnější nechat zařazený převodový stupeň a využívat brzdného účinku motoru.
Druhotným efektem využívání setrvačných sil je výrazně delší životnost brzdových destiček. Samotné brzdění navíc do ovzduší uvolňuje velké množství drobných částic, které se negativně podepisují na našem zdraví.
2. Předvídejte v provozu
V létě se na cestě často objevuje pomalu jedoucí
zemědělská technika. Pokud kousek před sebou vidíte zemědělské družstvo, je poměrně pravděpodobné, že například traktor zde bude odbočovat a není nutné jej předjíždět v nepřehledném místě.
Stejně tak když před sebou vidíme
nákladní automobil a víme, že se v následující trase nedá předjíždět, je zbytečné spěchat a v každé zatáčce zpomalovat na rychlost kamionu.
Lidé přicházející k přechodu pro chodce budou nejspíše chtít přejít. Jestliže je pozorujeme z větší vzdálenosti, můžeme jim dát znamení, že o nich víme a své vozidlo přibrzdit. I pomalá jízda je vždy výhodnější než úplné zastavení.
3. Snažte se o maximálně plynulou jízdu
Zvláště na sněhu znamená plynulá jízda = bezpečná jízda, přičemž tento bod úzce souvisí s předvídáním provozu i využíváním setrvačných sil. Plynulé projíždění zatáček, plynulé rozjezdy i stabilní rychlost – to vše snižuje spotřebu.
Dobrým sluhou, ale zlým pánem, může být tempomat. Dá se úspěšně používat i ve městech a místo soustředění na udržení rychlosti se je možné více věnovat okolnímu provozu. Jen je potřeba vědět, kdy tempomat již vypnout – například když je před námi na semaforu červená, nebo jestliže se blížíme k vesnici.
4. Neporušujte maximální povolenou rychlost
Při plynulé jízdě na dálnici se na spotřebě největším podílem podepisuje rychlost jízdy, a to ze dvou důvodů:
roste aerodynamický odpor automobilu,
zvyšují se otáčky motoru.
Na 30 km úseku dálnice znamená průměrná rychlost 120 km/h oproti 150 km/h zdržení pouze 3 minuty, ale ve spotřebě klidně více jak 3 litry. Aerodynamický odpor totiž roste s druhou mocninou rychlosti a v tomto případě tak dojde k nárůstu aerodynamického odporu přibližně o 70 %. Obecně také platí, že čím vyšší rychlostí se budete snažit pohybovat, tím častěji vás někdo z pomaleji jedoucích přibrzdí na rychlost nižší. Udržet průměrnou rychlost 150 km/h na cestě Brno -> Praha je tedy řádově složitější, než udržet průměrnou rychlost kolem 130 km/h (při jízdě Praha -> Brno dělá rozdíl mezi 130 km/h a 150 km/h pouze 12 minut).
Dodržování předepsané rychlosti má ještě další rozměr: hlavní směry ve městech mají přepínání semaforů často nastaveno pro vozidla jedoucí předepsanou rychlostí a řidiči jedoucí přes limit mohou být naopak brzdou provozu. Nejednou se stane, že vás ve městě předjede řidič jedoucí přes limit a vy kvůli němu musíte na semaforu zastavovat a čekat, až se rozjede, ačkoli za normálních okolností byste křižovatku mohli projet nezměněnou rychlostí. Taková jízda není ani ekonomická, ani ekologická a už vůbec ne chytrá.
5. Nebojte se akcelerace
Nevýrazná akcelerace s mírně sešlápnutým plynovým pedálem není příliš úsporná. Mnohem lepší je při akceleraci využívat pole otáček s nejvyšším kroutícím momentem motoru a plynový pedál sešlápnout na 60 až 80 %. V případě akcelerace se je vždy lepší v co nejkratším čase dostat na rychlost, kterou se máme v plánu pohybovat, a poté tuto rychlost pouze udržovat.
6. Mějte automobil technicky v pořádku
Z hlediska technického stavu vozidla má zpravidla největší vliv na spotřebu paliva správný tlak v pneumatikách. Málo nafoukaná kola hravě zvýší spotřebu o 0,5 l/100 km a navíc se negativně podepíšou na jízdních vlastnostech auta. Pneumatiky nahustěte dle technického průkazu a tlak kontrolujte vždy u za studena.
Otevřená okýnka mají u běžného automobilu na svědomí přibližně 0,3 až 0,5 l/100 km. Na dálnici se ale může jednat klidně i 1 l na 100 km, přičemž moderní automatická klimatizace tuto roli zastane efektivněji i s lepším komfortem.
Dále je vhodné mít v autě uklizeno, vypnout nepoužívané spotřebiče (vyhřívání zrcátek a zadního okna, když není potřeba) a sundat z karoserie všechny dodané prvky, jako je zahrádka na střeše. Při dobré viditelnosti můžete využívat denní svícení (v zimě ale spíše s rozvahou
viz náš článek).
7. Správně řaďte převodové stupně
Pokud je to možné, měli bychom zařadit nejvyšší možný převodový stupeň. Určitě ale není správné motor "dusit" v nízkých otáčkách, protože v tomto režimu jsou různé části motoru nadměrně zatěžovány a je zvýšena jeho kouřivost, čímž dochází k rychlejšímu zanášení filtru pevných částic. Při potřebě výrazněji akcelerovat je v pořádku podřadit a řídit se pravidlem v bodě 5.
Vždy platí, že vyšší otáčky motoru znamenají vyšší spotřebu paliva. Při mírném zatížení a jízdě na 3000 otáček je většina paliva spotřebovávána na udržení motoru v běhu a pouze malá část energie se podílí na udržení rychlosti. Samozřejmě neovlivníme zpřevodování rychlostních stupňů a pokud máme zařazen nejvyšší převodový stupeň, můžeme již pouze snížit rychlost.
K dobru ale můžete využívat brzdnou sílu motoru. Obecně platí, že čím vyšší otáčky motoru máte, tím více se dá motorem zpomalovat – právě protože pro vyšší otáčky vyžaduje více energie. Jak už bylo zmíněno dříve, moderní elektronicky řízené motory při brzdění motorem nedávají žádnou dávku paliva a jejich spotřeba je tedy v tomto režimu nulová.
8. Dodržujte bezpečné vzdálenosti mezi vozidly
I dodržování vzdálenosti mezi vozidly může mít pozitivní vliv na spotřebu paliva. Větší odstup od řidiče jedoucího před námi zvyšuje bezpečnost provozu a dává nám delší prostor pro reakci. Pokud například řidič před námi začne odbočovat, není nutné zpomalovat na jeho rychlost.
Jízda za jiným vozidlem pro snížení aerodynamického odporu je skutečně efektivní jen při snížení vzdálenosti mezi vozidly na jednotky metrů, čímž ale zase roste riziko poškození laku a čelního okna odletujícími kamínky od kol automobilu před námi. Zároveň za nákladními auty, skrz které nelze vidět, nemáme možnost reagovat na blížící se nebezpečí.
9. Zahřívejte motor mírnou jízdou místo volnoběhu
V zimě se mezi řidiči častým neduhem stává dlouhé zahřívání motoru na volnoběh. Nejenom že na volnoběh trvá ohřátí motoru velmi dlouho, ale ani mazaní studeného motoru není na volnoběh zdaleka ideální a vzhledem k bohaté směsi je i vyšší spotřeba paliva.
Správné je motor nastartovat, nechat ho maximálně pár desítek sekund běžet na volnoběh a následně se plynule rozjet. Zejména u kratších převodových stupňů (1 a 2) se musíme vyhnout prudkému šlapání na plyn, protože motor se vytáčí velmi rychle. Při příliš rychlém vytočení studeného motoru může dojít k přetržení olejového filmu mezi hlavou a válcem – nezahřátý olej má mnohem horší mazací vlastnosti a jeho vrstva je navíc narušována bohatou směsí.
10. Vyrazte na cestu dříve
Snaha dohnat zpoždění agresivní a rychlou jízdou je nejen nebezpečná, ale hlavně většinou nefunguje. V běžném provozu se totiž dá velmi efektivně jezdit průměrnou rychlostí. Rychlá jízda vysoko nad průměrem má většinou za následek neustálé dojíždění ostatních automobilů, za kterými musíme jet až do místa vhodného pro předjetí. Výsledná úspora času je na kratším úseku v řádu sekund, na delším nepřekoná několik minut.
Zkuste se zamyslet, jestli je lepší ohrožovat své okolí, nebo si k plánovanému času připočíst nějakou rezervu. To se zvláště vyplatí v zimním období, kdy je riziko ztráty ovladatelnosti auta řádově vyšší než za ideálních podmínek v létě.
Když na to mám, nemusím šetřit
Pro spoustu řidičů je bohužel jízda s vysokou spotřebou spíše otázkou životního stylu a o dokazování, že oni šetřit nemusejí.
Hlavním důvodem pro snížení spotřeby ale rozhodně vždy nemusí být snaha šetřit finance. Neberme teď v potaz občasné odreagování na prázdné okresní silnici (nebo lépe závodním okruhu), ale když už jsem se rozhodl jet zcela prázdným autem, opravdu musím spálit o 30 % více paliva? Množství CO2 vypuštěného do ovzduší záleží zejména na množství spotřebovaného paliva a o škodlivosti drobných částic vznikajících při brzdění ani nemluvě.
Lidé se často u ekologie vymlouvají na události, které se dějí na druhé straně planetě. To, jak se dýchá v našich městech, ale ovlivňujeme naší jízdou mnohem více my.